Jak zjistit dluh na sociálním pojištění

Sociální pojištění se řadí mezi základní pojištění, které slouží k zabezpečení v životních situacích jako je stáří, nemoc nebo úraz. Zjednodušeně řečeno se platí proto, abyste dostali důchod (nejen starobní, ale i např. invalidní), případně nemocenskou nebo mateřskou. Pokud patříte mezi ty, kteří mají povinnost platit sociální pojištění, a neučiníte tak - tj. záloha není uhrazena vůbec, včas nebo ve správné výši, vzniká u ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení) dluh, který navíc může dále narůstat o penále.
 

Kdo musí platit sociální pojištění

Povinnost hradit sociální pojištění, formálně pojistné na sociální zabezpečení, je dána zákonem č. 589/1992 Sb. Zahrnuje platby na:

• nemocenské pojištění,
• důchodové pojištění,
• a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění je obecně povinné pro všechny osoby výdělečně činné, na rozdíl od zdravotního pojištění, které se týká všech s trvalým pobytem v ČR (případně těch, které sice trvalý pobyt v ČR nemají, ale jejich zaměstnavatel má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR).
Více informací o zdravotním pojištění je případně k dispozici v tomto článku.

Sociální pojištění musí platit:

• zaměstnanci (za které ho ale odvádí zaměstnavatel formou srážek ze mzdy)
• zaměstnavatelé
• OSVČ
• příp. osoby, které se k placení pojistného přihlásily dobrovolně.

Výše sazeb a další podrobnosti k platbě sociálního pojištění u jednotlivých subjektů povinných k platbě sociálního pojištění jsou uvedeny dále v článku. 

Co když nezaplatím sociální pojištění

OSSZ (Okresní správa soc. zabezpečení) v případě existence nedoplatku pošle dlužníkovi platební výměr nebo výkaz nedoplatků, v němž informuje o výši dluhu vč. penále. Pokud dlužník ani poté dluh na sociálním pojištění neuhradí, může ho ČSSZ vymáhat soudní cestou - buď formou správní exekuce nebo prostřednictvím soudního exekutora.

V případě pověření exekutora je dluh zapsán do dlužnické databáze - registru exekucí, do kterého může nahlédnout každý na webu Exekuceinfo.cz. Lze tak ihned a online prověřit dluhy vymáhané v podobě exekuce libovolné osoby nebo firmy, navíc bez jakékoli registrace.

Dluh na pojistném se zároveň řadí mezi přednostní pohledávky, tudíž má přednost před jinými dluhy. Při exekuci např. formou srážek ze mzdy tak může být dlužníkovi ze mzdy strženo více než u jiných (nepřednostních) pohledávek.

Jak vznikne dluh na sociálním pojištění? Nejčastější příčiny

Dluh na sociálním pojištění může vzniknout jak úmyslně, tedy např. záměrným neplacením u OSVČ, které si za úhradu pojistného (narozdíl od zaměstnanců) zodpovídají samy, ale i z  neznalosti či z nepozornosti.

➡️ Neuhrazení měsíčních záloh, příp. platba nižší než stanovené částky

V podstatě nejčastější příčina vzniku dluhu na sociálním pojištění. Často přitom souvisí se změnou výše pojistného, k níž každoročně na začátku roku dochází - ať už na základě příjmů v minulém období nebo změnu průměrné mzdy v ČR (v případě platby minimálních záloh). Pokud jako OSVČ sociální pojištění platíte prostřednictvím trvalého příkazu, nezapomeňte aktualizovat částku. 

➡️ Nedodržení splatnosti úhrady pojistného

Zaměstnavatel je povinen odvést pojistné na účet příslušné OSSZ od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. V případě OSVČ je splatnost záloh od prvního do posledního dne měsíce, za který se záloha platí (tzn. např. platba za leden je splatná rovněž v lednu). Za den platby se považuje vždy až ten den, kdy je platba připsána na účet OSSZ.

➡️ Absence úhrady nedoplatku po podání Přehledu o výdajích a příjmech

Pokud se na základě podaného Přehledu o výdajích a příjmech ukáže, že OSVČ v určitém roce zaplatila na zálohách méně, než bylo třeba, musí být vzniklý rozdíl doplacen. Stejně tak se může stát, že OSVČ provozující činnost jako vedlejší překročí limit, do něhož není nutné sociální pojištění platit, a nejen že v dalším roce jsou zálohy povinné i pro ni, ale také je je potřeba doplatit pojistné za předchozí rok. 

➡️ Nesprávně zadané údaje při úhradě sociálního pojištění

Výjimkou nejsou ani situace, kdy zálohy jsou odváděny včas a v řádné výši, ale s nesprávnými údaji - špatným číslem bankovního účtu nebo variabilním symbolem. Ten totiž slouží k jednoznačné identifikaci plátce a OSSZ jej přiděluje při zahájení činnosti.

Kde a jak zjistit dluh na sociálním pojištění (a nejen ten)

Pokud ČSSZ pověří vymáháním dluhu na sociálním pojištění soudního exekutora, stačí si pro zjištění dluhu opatřit výpis z registru exekucí, do kterého je dlužník po zahájení exekuce zapsán. Výpis je možné získat nejen pro svou osobu, ale i kohokoliv jiného, jedná se tedy o snadný a rychlý způsob, jak zjistit dluh na sociálním pojištění.

Přímo ČSSZ žádný seznam dlužníků sociálního pojištění nezveřejňuje. Nicméně každý, kdo je povinen sociální pojištění platit, má možnost zjistit, jaké informace jsou o něm v souvislosti s platbou sociálního pojištění evidovány - vč. případných nedoplatků a tedy i dluhu na sociálním pojištění. Co a jak lze takto dohledat, je uvedeno níže.

Jsem zaměstnanec

Za platbu sociálního pojištění odpovídá zaměstnavatel a pokud by tuto povinnost neplnil, zaměstnanec nemá se vzniklým dluhem nic společného. ČSSZ vám tedy k němu žádné informace nesdělí. Na zaměstnance ve smyslu nároku na nemocenskou nebo důchod by navíc případné neplacení nemělo mít žádný negativní vliv. Přesto je možné si přes ePortál ČSSZ ověřit, zda vás zaměstnavatel přihlásil k účasti na nemocenském a důchodovém pojištění a odevzdává evidenční list důchodového pojištění. Pokud by se tak nestalo, zpětné prokazování účasti na pojištění a nároku na nemocenskou nebo důchod může být komplikované a proces vyřízení takové žádosti prodloužit.

Jsem zaměstnavatel

Pokud OSSZ zjistí nedoplatek na pojistném, vyzve zaměstnavatele k jeho úhradě vč. penále formou platebního výměru nebo výkazu nedoplatků. Nelze však vyloučit, že se k dlužníkovi tato informace dostane až po delší době, kdy už dluh mezitím naroste o penále. I proto si existenci případného dluhu na sociálním pojištění mohou zaměstnavatelé - právnické osoby i fyzické osoby - ověřit online na ePortálu ČSSZ.

Jsem OSVČ

Dříve OSSZ zasílala vyúčtování zaplacených záloh, tzv. inventuru pohledávek, od roku 2022 je vyúčtování pro OSVČ k dispozici online na ePortálu ČSSZ. Předepsané zálohy, jejich úhradu i vznik nedoplatku na sociálním pojištění je tedy možné zjistit touto cestou, případně se obrátit přímo na příslušné pracoviště OSSZ.

Pozor i na další dluhy. Odhalit je pomůže registr exekucí

Mimo kontrolu dluhů u ČSSZ lze obecně doporučit pravidelnou kontrolu v registru exekucí, do kterého jsou zapisovány všechny dluhy vymáhané soudními exekutory. Jednak tak lze předejít problémům plynoucím z případných nevědomých dluhů (např. nečekaná blokace účtu, zamítnutí žádosti o půjčku nebo i “jen” vizitka nespolehlivého obchodního partnera), jednak si tak lze snadno prověřit i kohokoli jiného a sám se tak vyvarovat navázání spolupráce nebo smluvního vztahu s někým, kdo se potýká s exekucemi.

Dluh na sociálním pojištění a penále

Jedním z důvodů, proč je vhodné řešit dluh na sociálním pojištění (nebo obecně jakýkoliv dluh) co nejdříve, je penále, které se k dlužné částce každý den přičítá a původní dluh díky němu může vzrůst až na několikanásobek.

Do 31.12.2021 činilo 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den existence dluhu na pojistném. Od 1.1.2022 se penále odvíjí od repo sazby České národní banky, stanovené pro první den kalendářního pololetí, ve kterém vznikl dluh, zvýšené o 8 %. U dlužníka, kterému bylo povoleno splácení dluhu ve splátkách, se používá snížená sazba 0,025 % z dlužné částky za každý den.

Pokud je záloha na sociální pojištění zaplacena po splatnosti, ale do konce následujícího kalendářního měsíce, penále se v tomto případě nepřičítá. Jestliže tedy např. zapomenete zaplatit zálohu za květen do 31.5., je možné ji stále ještě bez penále zaplatit do 30.6. Pokud tak ale neučiníte, penále za dlužné pojistné se bude počítat už od 1.6.

Má-li OSVČ na základě Přehledu o příjmech a výdajích nedoplatek na pojistném, musí ho uhradit do 8 dnů od podání Přehledu. V opačném případě je mu za každý den prodlení taktéž účtováno penále.

Milostivé léto 2023 umožní zbavit se výhodně dluhů na sociálním pojištění

AKTUALIZACE 2024: Akce Milostivé léto 2023 pro dluhy na sociálním pojištění už proběhla. Aktuálně probíhá další kolo Milostivého léta, tentokrát se zaměřením na dluhy na zdravotním pojištění. Veškeré důležité informace k této akci, vč. návodu, jak podat žádost o odpuštění penále a exekučních nákladů, najdete ZDE.

Aktuálně až do listopadu probíhá další kolo Milostivého léta, které umožní dlužníkům zbavit se výhodně dluhu na sociálním pojištění vymáhaném v rámci správní exekuce, a to pouhým zaplacením původní dlužné částky. Penále a exekuční náklady jim na základě žádosti budou odpuštěny. “Pojistné” milostivé léto budou moci využít fyzické osoby i firmy, týkat se však bude pouze dluhů vzniklých do 30.9.2022.

Promlčení dluhu na sociálním pojištění

Zatímco základní promlčecí lhůta je tříletá, k promlčení dluhu na sociálním pojištění dochází až po 10 letech. Co to znamená? Při promlčení právo na úhradu dluhu nezaniká, nicméně pokud dlužník vznese námitku promlčení, nelze dluh vymáhat soudní cestou a dlužné pojistné není nutné uhradit. 

Vzhledem k délce promlčecí lhůty (10 let) je však vhodné dát si pozor a pravidelně kontrolovat, zda veškeré zálohy byly uhrazeny. Kontrola z ČSSZ může přijít i po několika letech, kdy se dlužná částka vlivem penále mezitím vyšplhá na několikanásobek. 

Kolik a jak platí sociální pojištění OSVČ, zaměstnanci a zaměstnavatelé?

Zaměstnanci

Sociální pojištění je součástí hrubé mzdy, sazba pojistného činí 6,5 %. Pojistné za zaměstnance odvádí povinně každý měsíc zaměstnavatel, a to formou srážky ze mzdy. Zaměstnavatel je rovněž zodpovědný za jeho výpočet. Zaměstnanec tedy v souvislosti s placením pojistného nemá de facto žádné povinnosti. Pokud by se stalo, že zaměstnavatel sociální pojištění nezaplatí, nejsou tím jeho povinnost platit pojištění ani nárok na dávky nijak dotčeny.

Zaměstnavatelé

Mimo pojistné zaměstnanců mají zaměstnavatelé povinnost odvádět ještě dalších 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnanců. Z toho 2,1 % připadá na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % jde na politiku státní zaměstnanosti. Sazba sociálního pojištění je stejná pro plný i zkrácený úvazek. 

OSVČ a sociální pojištění

Sociální pojištění u OSVČ se hradí formou měsíčních záloh. Částka se určuje na základě Přehledu o příjmech a výdajích, který OSVČ každoročně podávají, a to ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ u OSVČ přitom u OSVČ činí 55 % z hrubého zisku, resp. daňového základu. Vždy ale musí být odváděna alespoň minimální měsíční záloha na sociálním pojištění, která se odvíjí od průměrné mzdy v ČR. Pokud je vyměřovací základ u OSVČ nižší než stanovené minimum, počítá se pojistné ze zákonem stanoveného minimálního vyměřovacího základu, nikoli toho reálného.

V případě režimu paušální daně je u OSVČ sociální pojištění součástí paušálních záloh. Finanční úřad, kterému se paušální daň zasílá, poté část určenou na sociální pojištění přepošle OSSZ.

Zatímco OSVČ vykonávající činnost jako hlavní musí sociální pojištění platit vždy, u vedlejší činnosti se do určitého příjmu zálohy platit nemusí. Je vhodné také zmínit, že součástí pojistného u OSVČ je pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění u OSVČ není povinné, účast na něm je pouze dobrovolná (sazba je pak 2,1 % z vyměřovacího základu). Nicméně je nutné počítat s tím, že bez nemocenského pojištění OSVČ nemá nárok např. na nemocenskou nebo mateřskou.

Kdo nemusí platit sociální pojištění?

Jak už bylo zmíněno, sociální pojištění je povinné pro všechny osoby výdělečně činné. Zákon (č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) v tomto případě pouze vyjmenovává, kdo pojistné musí platit. De facto tedy kdokoli, kdo není ve výčtu uveden, sociální pojištění platit nemusí. 

Příkladem, kdo nemusí platit sociální pojištění, jsou:

• nezaměstnaní, ať už jsou nebo nejsou registrovány na úřadu práce
• nepracující studenti
• starobní důchodci (pozor, u pracujících důchodců se může lišit)
• osoby pracující na DPP nebo DPČ do limitu (10 tis. měsíčně pro DPP, 3 tis. měsíčně pro DPČ) 
• OSVČ provozující činnost jako vedlejší, pokud se s příjmy vejde do stanoveného limitu (obvykle např. podnikající ženy na mateřské, podnikající studenti do 26 let nebo podnikající důchodci)
• osoby s příjmy z nájmu nebo s kapitálovým příjmem.

POZOR! Pokud někdo nemusí platit sociální pojištění, neznamená to automaticky, že tak nemusí činit ani v souvislosti se zdravotním pojištěním!