Náklady exekuce: přehledně a srozumitelně
Exekuce je nejen nepříjemným, ale i značně nákladným procesem. A to nejen kvůli samotným dluhům a penále či sankcím, které mohou mnohdy i převýšit původní dluh, ale také nákladům exekučního řízení, jejichž hlavní složkou jsou náklady exekuce.
V tomto článku si vysvětlíme, co vše patří do nákladů exekuce, jak náklady exekuce zjistit a také jak je snížit.
Co jsou náklady exekuce
Jako náklady exekučního řízení jsou označovány veškeré náklady, které jsou spojeny s procesem vymáhání dluhu. Vznikají buď věřiteli, nebo přímo exekutorovi, dle toho se pak dělí na:
1. náklady oprávněného v exekuci
Jedná se o náklady, které vznikly oprávněnému v souvislosti s podáním návrhu na zahájení exekuce nebo obecně s účastí v exekučním řízení. Patří mezi ně například odměna advokáta v exekučním řízení, náklady na překlady, znalecké posudky a další. Podle zákona má na ně věřitel nárok, pokud se jedná o náklady účelně vynaložené pro vymožení svého nároku.
2. náklady exekutora (= náklady exekuce)
Zahrnují všechny náklady, které vznikly soudnímu exekutorovi v souvislosti s výkonem exekuce. Mezi tyto náklady se řadí odměna exekutora, jeho hotové výdaje, náklady na znalecké posudky a další (více dále).
Jak zjistit náklady exekuce
Nejjednodušším způsobem, jak zjistit náklady exekuce a případně i celkovou výši dluhu, je pořízení výpisu z registru exekucí, který je dostupný ne Exekuceinfo.cz. Není nutné nikam chodit, kontaktovat exekutora ani se nikde registrovat - výpis je k dispozici online, pro každého a na libovolný subjekt. Informace navíc vkládají do databáze přímo exekutoři, což je zárukou jejich ověřenosti. Výše dlužné částky a stejně tak náklady exekuce bývají součástí detailu příslušného záznamu exekuce. Může se stát, že exekutor do databáze zapíše pouze celkovou výši částky, kterou má dlužník zaplatit, bez rozpadu na jednotlivé položky (jistinu, úroky, náklady apod.). V takové situaci je již potřeba obrátit se přímo na exekutora. Kontakt na něj je ale též součástí výpisu, odpadává tak jeho složité dohledávání.
Kdo hradí náklady exekuce?
Podle zákona hradí náklady exekuce i náklady oprávněného v exekuci vždy povinný (dlužník). Výjimkou je situace, kdy exekuční řízení skončí jinak než vymožením dluhu - např. je zastaveno. Poté platí, že náklady exekuce a účastníků hradí ten, kdo zastavení řízení zavinil. Je-li důvodem např. nemajetnost dlužníka, tedy kdy nemá dostatek prostředků pro úhradu dluhu, musí náklady exekuce zaplatit oprávněný (věřitel). Pro tyto případy si může věřitel předem s exekutorem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.
Proč by měl vlastně věřitel nést následky toho, že je dlužník nemajetný a exekuce je z toho důvodu zastavena? Zákon totiž předpokládá, že věřitel v době podání exekučního návrhu věděl (nebo mohl vědět), že je dlužník nemajetný. A to například na základě toho, že je už na něj vedeno více exekucí. Tuto skutečnost přitom může zjistit snadno každý výpisem z registru exekucí. Proto by každému podání exekučního návrhu mělo předcházet prověření dlužníka v registru, jinak hrozí, že exekuce bude tak jako tak zastavena, věřitel se dlužné částky nedočká a ještě bude muset platit náklady exekuce.
Co patří do nákladů exekuce
Co vše náleží do nákladů exekuce, určuje zákon (exekuční řád), konkrétní výše nákladů exekuce je pak stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti.
Dle těchto předpisů patří do nákladů exekuce:
- Odměna exekutora
- Náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů
- Náhrada za ztrátu času při exekuci
- Náhrada za doručení písemností
- Pokud je exekutor plátcem DPH, je nákladem exekuce i příslušná daň.
ODMĚNA EXEKUTORA
Odměna exekutora je částka, která mu náleží za výkon exekuční činnosti jako takové. Je stanovena exekučním tarifem a její výše je závislá na způsobu vymožení pohledávky (resp. druhu exekuce) a zejména pak výši vymáhaného dluhu.
A) Odměna za exekuci ukládající povinnost zaplatit
Pokud exekuce spočívá ve vymožení peněžitého dluhu, odměna exekutora činí 15 % z vymožené částky. Při dluhu nad 3 miliony Kč toto % s určitou výší klesá až k 1 %. Současně je stanovena minimální hodnota odměny, kterou exekutor musí dostat vždy bez ohledu na výši vymáhané pohledávky, a to 2 000 Kč.
Ačkoli se nejčastěji exekuce týká zaplacení nějaké finanční částky, exekucí může být ale vymáháno splnění i jiné povinnosti (jde o tzv. nepeněžité plnění). I tehdy náleží exekutorovi odměna.
B) Odměna za exekuci formou odebrání věci
15 % za každou odebranou věc nebo soubor věcí činí z hodnoty těchto věcí, minimálně pak 2 000 Kč.
C) Odměna za exekuci vyklizením
10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost / byt / stavbu či i místnost
D) Odměna za exekuci rozdělením společné věci
Při prodeji společné věci a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky je odměna dána jako % z výtěžku z prodeje podobně jako v případě exekuce s povinností zaplatit (bod a)). Pokud společná věc má být rozdělena jinak než prodejem, náleží exekutorovi 6 000 Kč za každou rozdělovanou věc.
E) Odměna za exekuci provedením prací a výkonů
6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který vykonání nějaké práce nebo výkonu ukládá
Kromě odměny exekutora tvoří náklady exekuce i další výdaje, za něž náleží exekutorovi náhrada. Konkrétně:
Náhrada paušálně určených či účelně vynaložených výdajů
Paušální částka 3 500 Kč, která má pokrýt např. soudní poplatky, náklady na získání dat, znalecké posudky, překlady, opisy apod. Pokud exekutor prokáže, že tyto náklady převýšily 3 500 Kč, má nárok na jejich úhradu v plné výši.
Náhrada za ztrátu času
50 Kč za každou započatou čtvrthodinu strávenou cestou na místo výkonu exekuční činnosti mimo svůj úřad, maximálně 500 Kč za jednu cestu tam a zpět
Náhrada za doručení písemností
50 Kč za doručení jedné písemnosti + náhrada nákladů na její doručení
CO JE DOBRÉ VĚDĚTStanovení výše nákladů exekuce a určení, kdo je bude hradit
O nákladech exekuce a nákladech oprávněného v exekuci rozhoduje exekutor formou příkazu k úhradě nákladů exekuce. Toto rozhodnutí, které se zasílá dlužníkovi i oprávněnému, obsahuje nejen vyčíslení nákladů exekuce (a k tomu i vymáhaný nárok a náklady oprávněného), ale též kdo je má platit.
Samotnému vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce předchází ještě tzv. záloha na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, kterou exekutor zasílá dlužníkovi společně s vyrozuměním o zahájení exekuce. Pokud dlužník do 30 dní splní, co je ve výzvě uvedeno, vč. úhrady zálohy, až poté vydává soudní exekutor samotný příkaz k úhradě nákladů exekuce, který dříve vyčíslené náklady potvrzuje (tj. dlužník už nic dalšího neplatí). Současně se zasláním tohoto příkazu je i ukončena samotná exekuce.
Jak dosáhnout snížení nákladů exekuce
Dobrovolné splnění vymáhané povinnosti na základě zaslané výzvy a především pak úhrada již zmíněné zálohy znamená pro dlužníka nejen rychlejší ukončení exekuce, ale také výrazně nižší celkové náklady exekuce.
Konkrétně dochází k:
- snížení odměny exekutora o 50 % (u nepeněžité exekuce o 70 %)
- a paušální částky náhrady hotových výdajů rovněž o 50 %.
Základním doporučením je tedy řídit se pokyny ve výzvě k dobrovolnému plnění, díky čemuž lze snížení nákladů exekuce poměrně snadno dosáhnout.
Co když s náklady exekuce nesouhlasím
Výši nákladů na exekuci nemůže exekutor stanovit libovolně, vždy je vázán předpisy a zároveň i principem přiměřenosti. Pokud s výší nákladů dlužník nesouhlasí, odvolat se proti příkazu k úhradě nákladů exekuce nelze, opravným prostředkem jsou zde námitky. Ty je nutné podat do 8 dnů od doručení příkazu přímo u exekutora. Pokud exekutor námitkám nevyhoví, předává je exekučnímu soudu, který o nich rozhodne do 15 dnů.
DOPORUČENÍ